V rámci tohoto článku se podíváme na to, co jsou to svěřenské fondy. Tudíž na to, jak fungují, potažmo jaké benefity svým zřizovatelům mohou nabídnout. Hned na úvod můžeme však říci, že se jedná o stále populárnější formu správy majetku, kterou tuzemští podnikatelé využívají.
Ale nejen oni. Umožňují totiž mimo jiné efektivně obejít mnohé nepříjemnosti, které plynou z konkurenčního boje. Více si ale řekneme na následujících řádcích. Pojďme na to.
Co jsou to svěřenské fondy?
Svěřenské fondy jsou v podstatě zvláštní formou majetku, jíž se zakladatel fondu rozhodl vyčlenit ze svého soukromého jmění, a to obvykle za takovým účelem, aby mohl být spravován zvlášť od ostatních podnikatelských aktivit. Posléze se o něj stará příslušný svěřenský správce, jenž k tomu byl učen.
Tomu jsou posléze také uděleny od zřizovatele fondu pravomoci. V praxi pak svěřenský správce jedná na základě pokynů od zakladatele fondu. Pakliže se jedná o společnost s ručením omezeným, má za úkol efektivně spravovat majetek, ale také získávat nový.
Tímto způsobem pak může celý fond profitovat. Legislativně nejsou svěřenské fondy vnímány jako fyzická osoba, nýbrž jako jisté specifikum v rámci svého druhu, a sice majetkem bez právní subjektivity.
Jaké existují svěřenské fondy?
Existuje vícero účelů, za nimiž jsou svěřenské fondy zřizovány. Mohou být soukromé, ale i veřejně prospěšné, což bývá spojeno s nějakými charitativními projekty, popřípadě fungováním nadací.
Nejčastějším typem jsou však soukromé svěřenské fondy, které jsou zakládány proto, aby do nich byly zahrnuty nemovitosti, popřípadě i obchodní společnosti a podíly v nich. Pro správné fungování fondu je však vhodné se poradit s odborníkem.
Co je pro svěřenské fondy také typické, je fakt, že umožňují nakládání s majetkem klidně až po smrti zakladatele, což může být naplánováno i na desítky let dopředu. Může to pak ideálně posloužit jako jakási ochrana majetku pro kruh členů rodiny.
Jak se svěřenské fondy zakládají?
Založení svěřenského fondu není nijak zvlášť složitý proces. Vzniká v momentě, kdy se ho zakladatel rozhodne založit. Toho docílí notářským zápisem, jenž musí obsahovat také statut fondu, rovněž notářsky ověřený.
Onen status pak definuje podstatu fondu a jeho účel, včetně správy a řízení. Zároveň musí být uveden i již zmíněný svěřenský správce, potažmo vícero z nich. I to je možné. Chybět nesmí ani způsoby, jak se budou následně plnit nároky a výnosy z fondu.
Každý nově založený svěřenský fond je také nutné registrovat, přičemž místem jeho zápisu je rejstřík svěřenských fondů. V momentě, kdy je do něj fond zapsán, de facto oficiálně vzniká. Samotná evidence je veřejná, ale pouze zčásti – to znamená, že do ní nikdo nemá bez oprávnění možnost nahlížet. Veřejná část je naopak přístupná všem bez rozdílu.
