Pátek, 2 prosince, 2022
magazin

Muránská planina nabízí unikátní zážitek. Setkat můžete tisícovku syslů

Setkat syslové ve volné přírodě je prakticky nemožné. Jednou z mála výjimek je sysľovisko Bílé vody při Muráni. Je vzdáleno 2,5 kilometru od Muráně ve směru na Přední Horu. Stačí se nezaleknout dočasně uzavřené cesty, na jejímž konci se otevírá Národní park Muránska planina. Na jeho prahu vás přivítá přibližně tisícovka syslů.

„Zatím nejsme značení na žádné turistické trase,“ říká zoolog občanského sdružení Živá planina Ervín Hapl, které se o sysla louku stará. Milovníci přírody však cestu sem už dobře znají. Denně je sem zavítá i více než tisícovka.

Syslové se v oblasti vyskytují již od Muránského kamenolomu. Na mnoha místech byste však našli jen díry a stopy po jejich činnosti. Tak jako běžně v přírodě. Sysel totiž patří k velmi plachým hlodavcům.

Na Bílých vodách však vládne unikátní symbióza syslů a člověka. Stačí trochu slunečnice nebo zeleniny a syslové si pamlsek vezmou přímo z ruky. Jde o jedinečnou možnost na Slovensku, která zaujme děti i dospělé. Takový kontakt umožňuje lidem poznat syslové zblízka a sysla zčásti zajišťuje přežití.

„Trvalo asi dva roky, než si syslové na lidi zvykli. Ze začátku byly přirozeně velmi plaché. V roce 2011 jsme se však rozhodli syslové pro chladné počasí přikrmovat, „vysvětluje Hapl.

I díky péči ochranářů se při Muráni hemží několik stovek syslů, byť zde kdysi prakticky vyhynuli.

Syslové na Muráni bylo nutné zachránit

Syslové na Slovensku obývali hospodářské pastviny a louky. Nacházely na nich svůj přirozený domov. Když se však kolektivizací omezil pastevecký způsob hospodaření, zužoval se i životní prostor pro syslové. Další ranou byla chemizace. Při použití umělých hnojiv se často celé sysľovisko otrávilo. Jak se měnila kultura zemědělství a z luk se stávaly pole, sysel nenacházel v takovém prostředí prostor na život.

„Poslední přirozeně se vyskytující sysel v okrese Revúca byl zaznamenán v roce 1997,“ konstatuje Hapl.

Syslové se sem vrátili před 21 lety. Ne však náhodně, ale pod dohledem Státní ochrany přírody. Byly přineseny z košického letiště, aby nelákaly dravci do letové dráhy. Na Muráni tehdy našli vhodné podmínky pro život díky pastvě dobytka z místní mlékárny. Tento biotop sysla dokonale vyhovoval. Populace se rychle rozrostla na více než 500 jedinců. Ideální stav však trval krátce.

„V roce 2004 se zde po zrušení mlékárny přestali pást krávy a pastviny začaly zarůstat. Populace syslů se dramaticky snižovala. Zůstalo nám je jen padesát. Museli jsme pro jeho přežití něco urychleně udělat, „konstatuje Hapl.

Z pozice Státní ochrany přírody se hodně dělat nedalo. Maximálně se dosáhlo mulčování louky, což však sysla nepomohlo. Citlivé rostliny nedokázali přežít a vyhynulo i mnoho druhů hmyzu.

Někdejší ředitel Národního parku Muránska planina Marcel Uhrín proto přišel s nápadem založit občanské sdružení Živá planina. Cílem bylo vytvořit systém státní a nevládní ochrany přírody. V letech 2008 až 2010 lokalitu kosili dobrovolníci, bylo to však náročné a nepřinášelo to výrazný efekt. Sdružení proto v roce 2011 zakoupilo osli a na místě, kde syslové žili, vybudovali ohradu, kde se osli pásly. Obnovil se tím ten nejvhodnější přírodní stanoviště sysla a začalo se jim dařit.

PR články

Další články autora