Pro koronakrízu využilo odklad splátek již více než šest procent zadlužených domácností.
Zatímco v předchozím průzkumu mezi zadluženými domácnostmi od analytiků úseku měny, statistiky a výzkumu (UMS) Národní banky Slovenska (NBS) plánovalo požádat o odklad splátek 0,1 procent domácností, jejich podíl ve 4. vlně průzkumu (od 20. října do 2. listopadu) přesáhl čtyři procenta.
Informovali o tom analytici UMS v komentáři. Roste i podíl domácností, jejichž zaměstnání či podnikání krize zasáhla.
Odklad využilo přes šest procent domácností
Z průzkumu také vyplynulo, že domácnosti, které si vybavili jinou změnu úvěrových podmínek jako odklad, očekávají řádně splácení.
„Nadále tak zůstává podíl úvěrů, které se po vypršení moratoria pravděpodobně nebudou splácet, pod jedním procentem na celkovém portfoliu retailových úvěrů,“ dodali analytici.
Pro koronakrízu využilo odklad splátek již více než šest procent zadlužených domácností, což představuje zhruba deset procent objemu retailových úvěrů.
Dalších 5,5 procenta si vybavilo jiné změny podmínek, například snížení měsíčních splátek či refinancování úvěru.
Pokles příjmů nad deset procent
Ve skupině domácností s jakoukoliv změnou úvěrových standardů se prohloubil pokles příjmu ve srovnání s předkrizovým stavem, a to z -12 procent ve 3. vlně průzkumu na -16 procent.
Jako zhodnotili analytici, druhá vlna koronakrízy se projevuje zejména v nárůstu podílu dlužníků, jejichž příjmy nebo podnikání byly negativně ovlivněny.
„Jde zejména o výrazný nárůst PN, respektive OČR, částečně io nižší mzdy nebo zkrácený pracovní čas při zaměstnancích,“ upřesnily analytici s tím, že podíl zaměstnanců se sníženým příjmem stoupl z 28,8 procenta na 33,8 procenta.
Vzrostly i podíly živnostníků s nižšími tržbami a dočasně uzavřených provozů – podíl OSVČ se sníženým příjmem stoupl ze 44,9 na 47,4 procenta.
„Výsledky aktuální vlny zatím neprokázaly výrazné zhoršení finanční situace nebo očekávání domácností. Zvýšil se však podíl domácností, které si plánují požádat o odklad, což může být znakem jejich zhoršené situace v důsledku druhé vlny pandemie,“ uzavřeli analytici s tím, že naznačuje to i růst podílu domácností se zhoršenou situací v zaměstnání či podnikání.
