Pátek, 2 prosince, 2022
magazin

Úbytek stromů je obrovský. Na záchranu stačí padesát eur

„Starosta dal vysekat malý lesík uprostřed vesnice a veverky už nemají kam chodit. Vídám je tam každý den divit se, kam lesík zmizel, „říká předseda Lesoochranárskeho seskupení VLK Juraj Lukáč na začátek našeho rozhovoru.

Je pondělí deset hodin dopoledne, sedíme v Hospodě u Borise v Osadní a čeká nás několikahodinová túra do lesa. Na to, že je již téměř polovina prosince, je venku nezvykle teplo. Teploměr ukazuje pár stupňů nad nulou a zpod tajícího sněhu postupu začíná vykukovat krajina tak, jak na konci zimy.

„Máte štěstí na počasí. Běžně zde v tomto čase již vše bývá zapadlé sněhem, „popisuje Lukáč situaci v Bukovských vrších, které měly být pokáceny stejně, jako lesík uprostřed vesnice. Jenže ne starostou, ale kýmsi se souhlasem státu.

Tisíce let staré Bukovské vrchy na Slovensko-polské hranici jsou unikát. Patří mezi jednu z nejcennějších částí Národního parku Poloniny a rovněž mezi jedno z nejzachovalejších území na Slovensku.

Právě za ně muselo od roku 2001 bojovat Lesoochranárske seskupení VLK a snažit se, aby někomu jen nekvaplo na účet, ale aby i nadále kapalo na stromy. Už dlouhodobě takto zachraňují slovenské lesy a úspěšně.

Spočítali všechny stromy

Jedlově-bučiny nad Osadní představují přírodní klenot evropského významu, nakonec ale nezmizely. Podařilo se je zachránit a z komerční těžby nebylo nic.

Navíc nejen to, chráněné území se rozrostlo téměř osminásobně a z původních 52 hektarů se už medvědi, vlci, rysy, čápi, orli, sovy i datle mohou procházet a létat na 392 hektarech území.

„Si představte, že by celý les pokáceli,“ řekne Juraj Lukáč a vykročí do přírodní rezervace udávat.

Vstupní tabule hlásí, že se zde nedělá vůbec nic. Nerub se, netěží se, nevyvážejí se padlé stromy ani se nic nesedne. Protože nic je prý to, co lesy nejvíce potřebují.

Během procházky se ukáže, proč je dobré do lesů nezasahovat a neodstraňovat ani mrtvé stromy. Lesoochranárske seskupení VLK se o to snaží již od roku 1993.

Chráněné území udávají začíná zhruba hodinu a půl chůzí nad obcí Osadné. To je dost času na to promluvit se, ale také spatřit ve sněhu stopy dvou medvědů.

„Je jich zde přibližně patnáct. Málokdy však sjíždějí do vesnice, protože tam nemají jít za čím. Lidé si nedávají kontejnery na ulici a nevyhazují ven ani jídlo. Jednou však medvěd přišel sníst jablka jedné paní, tak ho bouchla vědrem po hlavě a odešel, „vysvětluje Lukáč, jak předcházet střetu s medvědem.

Kromě medvědů však mají sečteny i stromy, včetně těch spadlých. Dělají tak každých deset let.

„Vedeme si tabulku, kde je napsán druh stromu, jeho výška, průměr i objem. Když k tomu dojde, soudní znalec se prochází lesem a tři týdny počítá každý jeden strom, „popisuje Lukáč.

Stromy v lese se počítají tak, že se páskami označí přesné území, fyzicky se v něm kmeny sčítají i přeměří a pak se páska přesune a počítá se dále. To proto, aby se na žádný ze stromů nezapomnělo.

Úbytek stromů je obrovský

Na Slovensku je odhadem okolo 600 milionů stromů. Když VLK začal se sčítání stromů v rezervaci Vlčí v pohoří Čergov v roce 1999 napočítali jich více než 11 tisíc. O 20 let později jich bylo už jen 8 tisíc.


Pod popadanými stromy je vlhko a zůstává základ lesa. Jakmile jejich odvezete, slunce půdu postupně sterilizuje. Takový les už nikdy neobnovíte.

„Žádný strom jsme nevyrúbali, je to přirozený vývoj lesa. Nechali jsme, ať si dělá, co chce a pozorovali ho. Sice nám ubyly stromy, ale v lese je čtyřnásobně více dřeva, čili mají i čtyřnásobnou hodnotu, „prozrazuje Lukáč.

Takový přístup k lesu by chtěl VLK dosáhnout i na dalších územích Slovenska a zabránit tak těžbě dřeva. Lidskou činností totiž celosvětově přicházíme o 15 miliard stromů za rok a tempo se ustavičně zvyšuje.

Podle nejnovější studie před tří let publikované v časopise Nature je na světě překvapivě až osmkrát více stromů, než se podle satelitních map původně odhadovalo.

Tým Thomase Crowther z Yalova univerzity zároveň zjistil, že lesů je dnes téměř o polovinu méně než v době, kdy začal být na zemi aktivní civilizovaný člověk. Prozatím jejich napočítal 3,04 bilionu.

„Údaje o počtu stromů nám poskytli odborníci v dané územní oblasti a mohli jsme je spojit s tím, co nám prozrazují satelity,“ řekl výzkumník pro newyorský veřejný rozhlas o dvouletém sbírání dat z více než čtyři sta tisíc územních lesních celků.

PR články

Další články autora